Cestopis
Den č. 2 - Livorno - Calenzana
Den č. 3 - Calenzana - Ref. de l'Ortu di u Piubbu
Den č. 4 - Ref. de l'Ortu di u Piubbu - Ref. de Carrozzu
Den č. 5 - Ref. de Carrozzu - Haut Asco
Den č. 6 - Haut Asco - tábor za chatou Ref. Tighiettu
Den č. 7 - tábor za chatou Ref. Tighiettu - Col de Vergio
Den č. 8 - Col de Vergio - Porto
Den č. 9 - Porto - Ajaccio - Vizzavona
Den č. 10 - Vizzavona - tábor za Ref. de l'Onda
Den č. 11 - tábor za Ref. de l'Onda - tábor u potoka
Den č. 12 - tábor u potoka - Corte - Vizzavona
Den č. 13 - Vizzavona - Propriano - Sartene - Bonifacio
Den č. 14 - Bonifacio - Porto Vecchio
Den č. 15 - Porto Vecchio - Bastia
Den č. 16 - Bastia - Livorno - domů
Den č. 1 - z Čech až ... ::::: foto
Konečně je zase den odjezdu. Určitě to všichni znáte: Člověk se už dlouho těší na svou zaslouženou dovolenou, v některých případech kvůli tomu prožije i pár bezesných nocí, a najednou je den "D" zde. Nezbývá tedy už nic jiného, než vzít naše bágly na záda, postěžovat si, jak je zrovna ten můj těžký a vyrazit z domova. Cestou na místo nástupu povzpomínat, co všechno jsme zapomněli a pokud zbude čas a bude možnost, pak vše potřebné ještě dokoupit. V mém případě jsem doma zapomněl pouze polévkovou lžíci - tedy můj nákup před odjezdem nebyl nikterak pestrý.
Bus měl z Brna odjíždět v 10:45, máme asi půlhodinové zpoždění, ale to je běžné. Po pár zastávkách po cestě se pokoušíme v busu trošku usnout.
Den č. 2 - Livorno - Calenzana ::::: foto
Ráno nás přivítá Itálie. Ještě trošku bloudíme při hledání poslední dálnice do Livorna, ale všechno se v dobré obrací a my nakonec přijíždíme do pobřežního města a blížíme se k přístavu.
Ještě mi to nedá, abych vás ušetřil našeho nočního zážitku kdesi v Alpách: Několik cestujících v našem busu nejede až do Livorna, ale budou jezdit na kolech po alpských vrcholcích. Máme je tedy vysadit někdy kolem půlnoci při přejezdu přes Alpy. Řidiči se ovšem nepodařilo najít správný sjezd z dálnice a vjel na nějaké odstavné parkoviště, na jehož druhém konci (výjezdu) je zamčená brána. (Snad to bylo nějaké překladiště na železnici ??). Nikdo z toho zrovna nadšen nebyl (ze všeho nejméně zřejmě řidič autobusu), ale nezbývala jiná možnost, než odpojit vozík, s busem vycouvat zpět na dálnici, na dálnici vozík připojit a jet. Mezitím jen doufat, že se nic nestane...
Je ráno, bus se postupně budí někde u italské Florencie. Do Livorna už zbývá něco kolem 100km. Když se však mrknem na hodinky, je nám jasné, že máme trošku zpoždění. Do přístavu vjíždíme asi půlhodinu před odjezdem lodi. Tedy - zařazujeme se do krokem jedoucí kolony, která do přístavu jede. Náš průvodce odhaduje, že nejlepší bude, když nás zde vysadí a my dojdeme ty dva kilometry do přístavu pěšky rychleji než bus v koloně. Bereme si tedy naše bágly a snažíme se s tou tíhou co nejrychleji dorazit do přístavu a koupit si lístky. Nakonec se to podařilo z celého autobusu jen nám a ještě jednomu páru před námi. Když jsem si totiž kupoval lístek já, slečna za okénkem pronesla magickou větu: "After you stop" a ostatní měli po ptákách. Ještě jsem jí stihl zeptat, kdeže ta kocábka kotví a již jsme běželi ven z kanceláře. Jakmile jsme vyběhli na molo, bylo mi trošku trapně, že jsem se ptal... no asi to znáte - molo dlouhé půl kilometru a u něj stály dvě loďky, z nichž jedna z nich měla na sobě nápis dlouhý asi 50m stejný, jako na lodním lístku, co jsem držel v ruce :o) Pak už jsme jen zopakovali scénu z Titaniku - poslední cestující běží podél lodi se svými zavazadly na zádech a lístkem v ruce s nadějí, že se tam ještě dostanou :o)
Do Bastie přijíždíme asi ve 13:30. Jdeme se zeptat na nádraží, kdy jede vlak do Calvi. Má jet asi v 18:20. Protože máme mnoho hodin času, jdeme stopovat. Po pěti stopech se dostáváme do Calenzany, což je výchozí bod severní části GR20 přesně v době, kdy náš vlak vyjíždí z Bastie.
V městečku je kemp, my se rozhodujeme ale ještě kousek pokračovat a táboříme až ve stoupání za vesnicí.
Den č. 3 - Calenzana - Ref. de l'Ortu di u Piubbu ::::: foto
Vstáváme kolem 6. hodiny. Kousek od stanu už vidíme, jak po stezce již chodí turisté. Říkáme si, že příště to bude chtít vyjít trošku dříve. Dnes je na programu dostat se minimálně k další chatě. Trvá nám to od půl osmé asi do tří do odpoledne. Jde se zhruba ze 300 m n m do 1300 m n m. Klesání téměř žádné. Jsme zatím plni elánu. Dobýváme první sedlo na GR20 a pak se s odhodláním pouštím za skalpy dalších... K naší velké radosti se dostáváme k vrcholu dnešní etapy a pak nás čeká již jen asi hodinka, možná hodinka a půl, kdy musíme obkroužit malé údolíčko a dostat se k chatě.
U chaty nás čeká překvapení - je zde možnost se osprchovat, jsou zde umývárny a záchodek, dá se zde uvařit, vyprat prádlo... Něco trošku jiného než v zemích Východu. Také si nejsme jisti, jak by se místní turisté vyrovnali s východním komfortem :o)
Den č. 4 - Ref. de l'Ortu di u Piubbu - Ref. de Carrozzu ::::: foto
Dnes si již přivstaneme ve 4:45 a zvládáme veškerou hygienu, snídani a balení tak, že vyrážíme v 6:00. I tak již nejsme na cestě první.. Ovšem s našimi velkými bágly nás pak spousta lidí s malými ruksáčky, kde zřejmě mají camelback, mikinu a malou svačinku téměř předbíhají. Je zde spousta lidí, kteří spí přímo v chatách a jídlo si zde také kupují.
Zde objevujeme tajemství etapy GR20. Jedná se obvykle o stoupání do sedla a poté klesání k chatě :o) Mezi tím, co se občas kocháte zaslouženými výhledy se spousta lidí předhání na pěšince o to, kdo k chatě dorazí první a najde si co nejlepší místo pro postavení stanu. Někteří se snaží ujít za den etapy dvě. Ale vzhledem k místnímu těžkému terénu je to časově velmi náročné a prakticky možné jen při výborné fyzičce a lehkému báglu na zádech. Pokud se to však nepodaří, nastává navíc problém s hledáním vhodného místa na spaní, protože jich bývá podél cesty poskrovnu.
Severní část Korsiky je hodně strmá a kamenitá. Pokud čekáte nějaký odpočinek a chození po náhorních loukách, pak budete asi nemile překvapeni. Tohle zde nenajdete.
Den č. 5 - Ref. de Carrozzu - Haut Asco ::::: foto
Dnešní etapa vede od chaty přes potok s provazovým mostem a pak podél potoka stoupá po kamenech až do sedla. Kousek po hřebeni a pak strmé klesání k chatě. Procházka zhruba na 7-8 hodin.
Poté, co přijdeme k chatě užíváme zaslouženého odpočinku po dnešní etapě a sluníme se nedaleko chaty. Do toho nám cvrká cvrček, po karimatce lezou mravenečci a vedle lehounce vrní bagr, který likviduje lyžařský vlek.
Zítřejší etapa má dvě varianty - jedna je přes nejvyšší vrchol Korsiky - Monte Cinto 2.706m, druhá vede přes údolí. Původně jsme chtěli dobýt vrchol tohoto ostrova, ale nakonec po vyslechnutí recenzí na druhou variantu etapy se rozhodujeme pro ni. Má jít o výstup na hřeben, sestup do kaňonu, výstup na protější hřeben kaňonu a sestup k chatě Ref. Tighiettu.
Den č. 6 - Haut Asco - tábor za Ref. Tighiettu ::::: foto
Vyrážíme od chaty a po chvíli stoupání lesem přicházíme na louku, která nám dává poprvé od začátku GR20 trošku odpočinku pro naše oči od šedivý hřebenů místních hor. Když dosáhneme hřebene, vidíme, že sestup je poněkud strmější a záhy zjišťujeme, že ten řetěz tam nebude jen tak.. Za nějakou dobu poté narazíme na to, že řetězem je jištěn i výstup z kaňonu zpět na hřeben. Nezbývá mi než konstatovat, že zhruba s 20kg krosnou se v tomto terénu nepohybuje nejlépe. Hodně často se v celé severní části GR20 používá spíš lezení než chození.
Zde také narážíme na člověka, který se bez báglu vydává na hřeben zavolat pomoc. Jeho příteli se totiž něco stalo s nohou a dole v kaňonu není žádný signál pro mobilní telefon. Po chvíli vidíme vrtulník, který letí pro zraněného.
Sestupujeme k chatě Ref. Tighiettu. Je ale ještě docela brzo - asi půl druhé a tak se rozhodujeme, že jdeme dál. Asi půl hodinu po cestě dále je další chata, kde se dá spát. My však ještě něco přes hodinu pokračujeme v pochodu a stan stavíme kdesi u potoka, který nám poté slouží i jako umývárna.
Den č. 7 - tábor za Ref. Tighiettu - Col de Vergio ::::: foto
Ráno vyrážíme z tábořiště a pohled na oblohu nevěstí nic dobrého. Do údolí se valí těžké černé mraky a my bychom docela neradi zmokli.. Čeká nás výstup zhruba ze 1.400m do sedla ve výšce asi 2.000m. Když se dostaneme nahoru do sedla a zároveň i do mraku, někteří z nás jsou již navlečení jako Eskymáci. Již večer byla nastolena otázka co dál a dnes se zdárně rozvíjí. Žádný z nás dvou turistů v současné době nejeví přesvědčivé známky toho, že by chtěl pokračovat v GR20 ještě i zítra. Je rozhodnuto o tom, že uvidíme a rozhodneme se v průběhu dnešní etapy.
V 8:40 přicházíme k další chatě Ref. Ciuttulu di i Mori. Zde doplňujeme zásoby vody a ještě před devátou vyrážíme na další cestu. Následuje sestup z hřebene a pochod podél potoka. Odpoledne přicházíme až k Col de Vergio a odbočujeme na západ po stezce Mare a Mare Nord. Pro dnešek toho máme dost a stavíme stan někde nad potokem. Na zítřek je v plánu stopování a návštěva pobřežního městečka Porto.
Den č. 8 - Col de Vergio - Porto ::::: foto
Dnes po několika dnech nenatáčíme budík na 4:45 a dobu spánku necháváme na našich znavených tělech. Asi v půl osmé nás z podřimování ostře budí prudké šustění igelitu kolem stanu. Když hrdinně vylézám ze stanu, zjišťuji, že nám liška ukradla tašku s odpadky a dala se do jejího prozkoumávání asi dva metry za naším stanem.
Po snídani se vydáváme k silnici směr Porto a dáváme se do stopování. Docela rychle máme úspěch a asi za hodinu se z 1.400 m n m dostáváme až k hladině moře. Po letmém průzkumu města se ubytujeme v kempu vedle Sparu a pak již vyrážíme na pláž. Takové půldenní nicnedělání člověku po několika dnech v horách obvykle není nepříjemné.
Ještě si večer užíváme menší nepříjemnost s placením. Pokud se zde ubytováváte, provozovatel vám zabaví pas. Přesto, že jsem tomu nebyl rád a snažil se maníkovi v recepci vysvětlit, že mám pouze jeden a co bych dělal, když mě zastaví policie, řekl, že mi ho vydají při zaplacení. Platit můžu mezi 19-21 hodinou na recepci na horním konci kempu. Nakonec jsem tam museli jít třikrát, než tam někdo byl a ještě jsme dědu, který tam fungoval jako zahradník, honili po kempu, aby nám dal pas oproti číslu ze stanu.
Den č. 9 - Porto - Ajaccio - Vizzavona ::::: foto
Ráno vyrážíme z města. Rádi bychom navštívili Ajaccio (čti ažakšó) a podívali se do správního města ostrova. Chytáme stop kousek za městem a ochotný Maročan nás vysazuje na předměstí. Kousek dojdeme kolem Carrefouru a ve městě se vydávám na průzkum podívat se hlavně po pamětihodnostech na místního slavného rodáka. Nakonec nacházím tři sochy Napoleona a protože zde již nic úchvatného není, je rozhodnuto, že se po dvou dnech relaxace vydáme ještě do hor.
Vycházíme tedy za město a chytáme stop. Chtěli bychom se dostat do vesničky Vizzavona, a podívat se ještě na kousek severní části GR20. Rádi se zbavujeme toho žáru od moře, který spaluje Ajaccio. Jak ale auto stoupá do hor, objevuje se mráček a za chvíli začíná pršet. Když se rozprší trošku víc, řidič si uvědomuje, že zde jeho cesta končí a vysazuje nás. Po chvíli úpění poloviny naší výpravy se slovy "mně je hrozná ... zima", "já se musím rychle obléct" a tak podobně se dostáváme konečně do vhodného oděvu pro toto počasí. Zbývá nám ještě asi 15 km do našeho cíle. Ten nám po chvíli plní další stop a my vystupujeme ve Vizzavoně, kde rozbíjíme stan v kempu za nádražím. Kemp je zdarma, za 2 éčka se dá osprchovat v nádražní budově.
Den č. 10 - Vizzavona - tábor za Ref. de l'Onda ::::: foto
Ráno se vydáváme po GR20 na sever a tedy na hřeben. Jsme zvědavi na Cascade des Anglais, o kterých jsme všude četli. Ovšem naše očekávání dalece předčilo realitu. Následujícího dne, když jsme odbočili z GR20 jsme viděli údolí kolem potoka mnohem krásnější.
Postupně se zatahuje a hřeben je pořád stejně daleko. Pár pesimistických názorů praví, že se možná vzdaluje. Nakonec jej přecházíme - jednalo se tedy o výstup z 900 m do 2.000 m n m. Sestupujeme z hřebenu podél několika krav-horolezkyň a nakonec docházíme k chatě Ref. de l'Onde. Nabíráme zde vodu a pokračujeme údolní variantou GR20 dále. Táboříme asi hodinu za chatou u potoka.
Den č. 11 - tábor za Ref. de l'Onda - tábor u potoka ::::: foto
Dnes se nám vůbec nechce a vůbec se nikam neženeme. Již naše klidné probuzení, pozvolné balení, snídaně a veškerá očista tomu nasvědčuje. Jsme rozhodnuti že se dnes budeme jen procházet a tak tedy vypadá i naše tempo. Užíváme si dovolené a tak se asi po hodince a půl pochodu zastavujeme a uleháme na kameny v potoce a hodinu se sluníme. Pak pokračujeme a když přijdeme k potoku, který GR20 překonává směr chata Petra Piana, odbočujeme dolů podél potoka po stezce Mare a Mare Nord směrem do vesničky Tattone. Potůček vypadá nádherně. Je plný tůní a velkých kamenů, kterých využívá několik lidí pro koupání a opalování. Taky si vyhlédneme jedno takové místo a zbytek dne se povalujeme a máme "dovolenou". Protože je opodál i místo pro stan, neznamená pro nás dnešní soumrak žádný problém..
Den č. 12 - tábor u potoka - Corte - Vizzavona ::::: foto
Vstáváme a vyrážíme na cestu do vesnice. Nakonec přicházíme k hlavní silnici z Ajaccia do Corte. Naším dnešním cílem je prohlídka Corte. Po dvou stopech se nám to daří a my jsme vysazeni přímo v centru města. Absolvujeme jeho prohlídku, občerstvení a po příjemně stráveném dnu je rozhodnuto, že ve zbytku naší dovolené bychom chtěli navštívit jižní část ostrova. Proto se v podvečer vydáváme zpět do Vizzavona.
Den č. 13 - Vizzavona - Propriano - Sartene - Bonifacio ::::: foto
Když se ráno sbalíme, vyrážíme na cestu. Chtěli bychom se dostat alespoň do Propriana. První stop nás zaveze k Ajacciu, druhý kousek za něj a ještě dostáváme od příjemného řidiče rajčata, která nám přicházejí vhod, protože jsme dnes nesnídali. Bylo tak rozhodnuto s tím, že si koupíme něco ve městě. Ale už se blíží poledne a my jsme pořád v půli cesty :o)
Tak stopujeme dále. Z nenadání před námi zastavuje džíp. Ovšem při jeho prudším zabrzdění se mu přes přední sklo a motor sune celý náklad, který byl na střešní zahrádce. Jak po chvíli zjišťujeme, když se snažíme pomoci s nákladem zpět na střechu, jednalo se o nějaké umělohmotné obložení na stěnu. Když se asi po třičtvrtě hodině vše zpět upevní, my usedáme do auta a vezeme se zase kousek dál. Nejprve jsme si nebyli zcela jistí, zda nás vůbec vezmou po té příhodě s nákladem, ale starší pár byl velmi příjemný a snad hodinu jsme spolu živě debatovali.
Následuje ještě poslední stop a jsme v Proprianu. Městečko u moře s restauracemi a hotely, kostelík na návrší. Nic mimořádného. Blíží se bouřka a tak čekáme, že se ochladí. Jaké bylo naše zklamání, když zjišťujeme, že po bouřce je dusno a horko snad ještě větší než před ní... Moc se nám tu nelíbí a tedy stopujeme dále. Dostáváme se do nedalekého Sartene.
To je již jiná káva. Krásné starobylé městečko s historickým jádrem je opravdu moc krásné. Trávíme čas jeho prohlídkou a kolem páté hodiny se vydáváme na další stop směr Bonifacio. Nakonec se tam dostáváme na jedno svezení. Přesto, že řidič upozorňuje, že jede jen asi 2-3 km před město a bude si domlouvat své jízdy na koni, tak v zápalu hovoru si zajíždí a s podivem zjišťuje, že se objevil až v Bonifaciu. Nám to ovšem vůbec nevadí a s díky se loučíme.
Přímo ve městě je jen jeden kemp a tam se tedy ubytujeme. Večer ještě podnikáme obhlídku města a jak zjišťujeme, městečko je sice malé, ale krásné. Jádro města je za městskými hradbami na skále nad mořem. Po naší procházce ale uznáváme, že se čas nachýlil a my se vydáváme spát.
Den č. 14 - Bonifacio - Porto Vecchio ::::: foto
Dnes se potřebujeme dostat asi do 30km vzdáleného Porto Vecchio. Zvládáme to na jeden stop a jsme vysazeni v podzemních garážích nákupního centru Hyper U. Kousek odtud (asi 200m) je kemp, jehož služby využíváme. Prohlížíme si město, ale neshledáváme jej zcela nejkrásnějším. Odpoledne a večer poleháváme na kamenech na pobřeží.
Den č. 15 - Porto Vecchio - Bastia ::::: foto
Na programu máme přesun do 140 km vzdálené Bastie. Vyrážíme v 9 hodin, kupujeme snídani a pak se již vydáváme stopovat. Po několika peripetiích a pěti stopech se do Bastie dostáváme před půl třetí hodinou.
Jdeme se zeptat na turistické informace, kdeže tu mají nějaký kemp. Jsou nám doporučeny dva - jeden na sever, druhý na jih od centra. Každý je však vzdálen asi 4-5 km. Zvolíme jih a procházku. Asi za 45 minut k sice nejbližšímu, ale k úplně jinému kempu, než nám byl na informacích doporučen. Ubytujeme se a dnešní den již jen lenošíme.
Den č. 16 - Bastia - Livorno - domů ::::: foto
Ráno si zaběhneme pro čerstvé bagety, dáme si poslední ostrovní snídani a pak už vyrážíme k přístavu. Na náměstí přijdeme na bleší trh, kde každý nabízí to "nejlepší", co jeho dům nabízí. Na co si vzpomenete, to si zde můžete koupit. Nejlepší na tom je, že na co si nevzpomenete, to si zde můžete koupit také :o)
Pak už následuje jen nalodění a konečně cesta zpátky domů :o)
Poslední změna:
29.03.2009
e-mail
